Jsem "blázen" do sportu. Už od mládí jsem zkoušel všechny možné sporty - fotbal, basketbal, tenis a řadu dalších. Nejvíce si mě však získal hokej, který jsem hrál třináct let. Dlouho jsem jako brankař chytal v Olomouci, ale pak také v Uničově a ve Šternberku. Dodnes mi zůstal především tenis a lyžování. Svůj život si bez aktivního pohybu vůbec nedokážu představit. Je to protipól k mému jinak neustálému sezení v kanceláři nebo v autě. Dnes kvůli práci a povinnostem si však najdu na aktivní sport čas jednou maximálně dvakrát za týden. Protože mám sport opravdu rád, snažím se jej sledovat i jako divák. Kdo chodí v Olomouci na fotbal na Sigmu a do Holice nebo na hokejovou "Moru", určitě mě tam někdy potkal. Rád se jedu podívat i na tenis a basketbal do Prostějova nebo na hokej do Šumperku. Pokud mi to čas dovolí, rád jezdím fandit českým hokejovým, tenisovým či fotbalovým reprezentantům.

Sport je mou největší, ale ne jedinou zálibou. Rád se zajdu podívat na zajímavé divadelní představení, nebo na koncert vážné hudby.Pokud máme čas, rádi s manželkou zajdeme i do kina. Z poslední doby se mi nejvíce líbil český film Líbáš jako bůh a ze zahraničních pak filmy Nějak se to komplikuje s Meryl Streep a velkofilm Avatar. V mé domácí filmotéce nechybí film Saturnin, dále filmy Zdeňka a Jana Svěráka, ze starších titulů filmy o agentu 007 Bondovi a filmová klasika Kmotr I. - III.

Při cestách autem poslouchám populární hudbu. Podle nálady si pustím třeba Lucii Bílou, Anetu Langerovou, Enyu, ale také Daniela Landu, Jarka Nohavicu i Jaroslava Hutku. Dříve jsem také hodně četl. Protože však týdně musím přečíst několik set stran podkladů k jednáním, na čtení knih mám opravdu chuť jen o dovolené. Společným problémem mých zálib je, že času na ně mi zbývá velmi málo.